Foto: Milan Vrzal

Na letňanském výstavišti se už uskutečnil plný tucet pokračování oblíbeného Magnetic Festivalu, který již z kraje své existence vyrostl v každoroční vlajkovou loď podzimní české EDM scény. Svou skvělou atmosféru neztratil ani tentokrát a stal se tou nejlepší reklamou na jarní edici se švédskými megastars.

Party Magnetic a prostor PVA Expo Letňany samozřejmě není potřeba nijak dlouho představovat. Tato kombinace je už šestým rokem zárukou výborného festivalového zážitku. Přestože výstavní hala může na první pohled působit trochu stroze, světelný, LED a laserový park nenechá žádného EDM fanouška na pochybách, že organizátoři si dávají na téhle akci záležet a že je možné se na ní celý večer bavit tak trochu bez ohledu na složení line-upu. Tím více slouží ke cti pořadatelům, že přicházejí s novými jmény a neustrnuli u jednoho žánru nebo podtypu elektroniky, jinými slovy, že jdou s dobou.

I tentokrát, podvanácté, byl line-up velmi pestrý. Večer zahajoval už v osm hodin večer Brooks, vlastním jménem Thijs Westbroek, 22letý Holanďan z Eindhovenu, kterého na scéně prosadila slavná bratrská dvojka Showtek. Největší pozornost ale na sebe Brooks přitáhl asi svým singlem Byte, pod který se s ním podepsala dvojnásobná světová jednička podle hlasování DJ Mag Top 100 DJs Poll, miláček publika, Martin Garrix. Někdy se tomu tracku říká Tremor číslo dvě. A jak se Brooks předvedl v Praze? Byla to směs future house a bounce. Fajn začátek. Na scéně ho vystřídali Moksi, jeho krajané, vlastními jmény Diego Stijnen a Samir Ait Moh Nait Lhaj. Proslavení svými rybářskými čapkami. Borci patří mezi přední reprezentanty labelu Barong Family a v Praze zahráli především bass house. Asi největší peckou jejich setu byla jejich aktuální spolupráce s Hardwellem s názvem Powermove. Palec hore.

Třetí v pořadí byla další dvojice, Breathe Carolina. Tihle dva Američané k nám dorazili z coloradského Denveru a letos dovršili deset let existence svého projektu. Jmenují se David Schmitt a Tommy Cooperman alias Tommy Coops, před dvěma lety opustili své rockové kořeny, vydávají pod Spinnin‘ Records a jejich letošní cover hitu Rhythm Is A Dancer má na youtube přes milion zhlédnutí. Na Magnetic Festivalu během své hodiny zahráli bigroom EDM, ale taky zabrousili do future bounce a trapu. Hodinu před půlnocí se stage chopili Vinai, kteří se na Magnetic vrátili přesně po dvou letech. Tihle italští bráchové se jmenují Alessandro a Andrea. Vinai je – možná překvapivě – jejich příjmení. Hrají spolu už pár let, prorazili například songem Raveology ve spolupráci s kanadskými DVBBS. Na Tomorrowlandu hráli už tři roky za sebou, probili se už skoro do první třicítky DJ Magu a mezi jejich erbovní skladby patří Bounce Generation. Právě melbourne bounce zařadili i do svého setu v Praze, překvapivě nám ale naservírovali i psytrance od Vini Vici. I Vinai zahráli svou novou kolaboraci s Hardwellem, v jejich případě nesoucí pracovní název Hold Down.

Odbila půlnoc a na řadě byli Chocolate Puma, kteří pro nemálo partypeople nakonec sehráli roli headlinerů. Jde o dvojici Holanďanů, kteří si říkají Dobre a Zki, ve skutečnosti Gaston Steenkist a René ter Horst. Proslavili se i pod aliasem The Good Men. Pochází z Haarlemu nedaleko Amsterdamu a hrají více než 25 let! Však na to nezapomněli poukázat ani Moksi, kteří během jejich setu vylezli na DJský pult a ještě více tím vyhajpovali panující euforii davu. Mimochodem, k pochopení rozměru takovéto kariéry stojí za připomenutí, že Gaston a René stojí pod projektem Riva za slavným singlem Dannii Minogue – Who Do You Love Now? S touhle písní se v roce 2001 dostali až na třetí pozici UK Singles Chart. Mimochodem, Dobre sehrál klíčovou úlohu v objevení Laidbacka Lukea! Právě jemu totiž na stole přistála jeho demo nahrávka. Aby se kruh uzavřel, Chocolate Puma vydali s Laidback Lukem v roce 2015 společný singl. V tomtéž roce zremixovali velehit Michaela Calfana jménem Treasured Soul, který pochopitelně během jejich velmi pestrého housového setu na Magneticu padl také. Legendy. Však také dostaly 90 minut. Během nich jsme tleskali i Tiëstovu singlu Wombass. Z hitovek aplaudující dav ocenil i Calvina Harrise a jeho Feel So Close.

Hodinu a půl času obdržel i headlining artist Don Diablo. Vzhledem k tomu, kolik přítomných mělo na sobě jeho hexagon oblečení, je jeho představování asi celkem zbytečné. Tak stručně: Don Pepijn Schipper z nizozemského Coevordenu je aktuálním číslem 11 v žebříčku DJ Magu (v roce 2015 obdržel v rámci této ankety trofej pro skokana roku) a číslem jedna loňského pořadí umělců v oblasti future house na beatportu. Vydává všude možně včetně Axtone a Size a mezi jeho největší hity patří Starlight (Could You Be Mine). Jasně, v Praze zazněla taky. Mimochodem, tenhle song měl premiéru během posledního koncertu Swedish House Mafia. V roce 2015 vydal Diablo track s božským Tiëstem. Nesl název Chemicals a i ten v Praze nemohl chybět. Za pozornost stojí, že Don Diablo byl v minulosti jedním z ambasadorů kampaně Dance4Life. No a co Don zahrál dál? Svůj Switch, svoje What We Started, překvapivě Wake Me Up od Aviciiho, svůj remix na The Chainsmokers & Coldplay – Something Just Like This a ve finále svůj remix na Rudimental – Never Let You Go.

Ve tři ráno převzal žezlo další Holanďan, Quintino, headliner pro mou maličkost. Quinten van den Berg pochází z Den Helderu a objevil jej Laidback Luke (zrovna on – svět je malý, že?). Prorazil megahitem Epic. V letošním pořadí DJ Magu pevně svírá 30. pozici. I Quintino má za sebou track s legendárním Tiëstem a stále patří mezi přední představitele nizozemského housu. A proč byl mým headlinerem? Tenhle sympaťák mi totiž udělal radost svou trackselection asi ze všech nejvíce: za všechny jmenujme Pursuit Of Happiness, Ladi Dadi, remix na populární singl Mi Gente, který udělal společně s Hardwellem, Fun Lovin (Quintino remix), NRG, More Than You Know, Bawah Tanah, Alone od Marshmello a v závěru jeho Good Vibes. Předposlední v pořadí line-upu byli LNY TNZ, také Nizozemci, Mitchell Vreeswijk a Jan Stadhouders z Vlaardingenu, spřízněnci Yellow Claw a jejich Barong Family. Sada plná trapu, harder stylez a Chakry od Vini Vici. Zazpívali jsme si i na I Like It od Icona Pop nebo Runaway od Galantis. Konečně, závěr festivalu obstaral spolehlivý domácí rezident John Culter, šéf Magneticu. Mimochodem, letos završil 20 let své DJské kariéry!

Co dodat? K organizaci, a ačkoliv bylo vyprodáno, jsem osobně neměl mnoho připomínek, nestál jsem frontu ani na vstupu, ani u šatny, a to jak při příchodu, tak při odchodu, takže bez problému. Organizátoři vyslyšeli také volání (zejména dámské poloviny osazenstva) po zastřešení venkovních toalet a průchodu mezi halami. Intra a veškeré vizuály super. Nechyběl merchandise, ani fotostěna. Podtrženo, sečteno, fajn večer, vidíme se v květnu – na Axwellovi s Ingrossem! /\