foto: Palči
www.palci.com

V pátek proběhlo na pražském výstavišti PVA v Letňanech další pokračování největšího tuzemského indoor eventu v oblasti house music – Magnetic Festival. Fenomén, který dvakrát do roka láká nejen české partypeople, ale sjíždí se sem národnosti z celé Evropy. Magnetický mejdan byl vždycky pověstný atmosférou a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Více informací pak čtěte v mém reportu.

Brzké usazení italských bratrů VINAI do timetablu zapříčinilo, že jsem k hale přijel už v půl desáté. Hned zkraje mě nemile překvapila cena za parkovné. Tři stovky? Ptal jsem se parkingboye pro jistotu dvakrát, protože takovou částku za parkovné po mě nechtěli ani na vyhlášení DJ Magu v Amsterdamu (parkoviště bohužel není v pronájmu pořadatele akce, ale soukromého subjektu – pozn. red.). Auto jsem zaparkoval, proběhl obligátní kontrolou a vydal se k šatně. Ta byla opět velkokapacitně řešena s dostatečným množstvím personálu, takže nevznikaly žádné fronty, za což dáváme palec nahoru. Při vstupu do hlavní haly mě zarazilo, kolik lidí už je na place a rozjíždí pořádné kreace. Já však rychle spěchal dopředu, abych zastihl nástup kluků v tílku.

Italská bratrská dvojice VINAI je hodně kritizována za přílišnou podobnost všech jejich skladeb. No a co? Jejich hodinový set neměl prakticky žádné hluché místo, šlapal od začátku do konce a pro mě se stali hvězdami večera. Své vystoupení nakopli skladbou Raveology, na které spolupracovali s DVBBS, a chybět nesměly ani ostatní jejich hitovky jako Bounce Generation, kolaborace s R3habem či novinka s Dimitri Vegasem & Like Mikem – Louder. Perfektně našlápnutý set, plných bouncových beatů, to bylo přesně to, co publikum chtělo. Skvělá atmosféra vysloveně zdobí Magnetic Festival a při setu špageťáků to bylo hodně vidět. S nadsázkou by se dalo říci, že lidé lezli po stropě.

Svěřenci Sander van Doona – Firebeatz – atmosféře neubrali a pokračovali v nastaveném tempu. Nesměl chybět track Gold Skies či Helicopter a celé to bylo takové rázné. Na „crowdu“ však bylo vidět, že jej jejich set hodně baví a došlo i na známý „sit down moment“. Kluci to prostě uměli vzít za ten správný konec.

Po jejich setu přišel čas na odpočinek. Nabídka byla na barech standardní a to samé platilo i o cenách. Fronty se netvořily prakticky žádné a na záchod jsem taktéž nečekal ani minutu, takže z organizačního hlediska vše v pořádku. Magnetic Festival má však jednu specifickou vlastnost, a tím jsou jeho návštěvníci. Ti totiž tvoří jeho nejsilnější a zároveň nejslabší stránku. Na každém díle je totiž neuvěřitelně skvělá atmosféra, kterou má skutečně málo indoor eventů v Evropě, a to především díky mladým lidem, kteří jsou jak smyslů zbavení. To samé ale platí o jejich občasném neurvalém chování k okolí. Pojďme se ale věnovat zpět muzice.

Set Quintina byl hodně našlapaný, ale oproti jeho poslední tuzemské návštěvě obsahoval spoustu hluchých míst, a tak jsme končetiny šetřili pro headlinera večera – Fedde Le Granda. Ten sice hrál také vrtačkové skladby, jako zbytek line-upu, ale bylo to takové „jiné“. Nevím, jak přesně bych to popsal, ale jeho hudba mi přišla více pro „fajnšmekry“ a více tancechtivá, než abych na ní musel skákat. V jeho setu zazněli Heroes od Alessa v mash-upu se skladbou Motor, Paradise v jeho remixu, ale také Deorro a jeho slavné Yee. Dav se po celou dobu bavil, měl ruce nahoře a několikrát došlo i na obligátní „heej-hoou“. Fedde to prostě umí a MC Zawdi mu k tomu perfektně „hajpoval“ dav.

Za mixážním pultem ho pak střídal Marlon Flohr z uskupení Bassjackers. Ten se svým typickým kulichem na hlavě rozjel poměrně tvrdou sadu, která reproduktory slušně zaměstnávala. Tvrdé basové linky s melodickou noblesou roztančily dav do velkých obrátek a parádní atmosféry. Z jeho setu pak mohu vypíchnout skladbu Savior či novou kolaboraci s Dyrem – X. Jay Hardway byl pak pro mě něco jako třešnička na dortu. Ačkoli jsem se na jeho set opravdu hodně těšil, tak mě nenesly nohy a musel jsem se po nějakém čase rozloučit.

Mejdan bych hodnotil jednoznačně pozitivně. Palec nahoru si zaslouží: šatny, bary, DJs (zejména VINAI) a profesionalita organizace celého eventu. Velké mínus si zaslouží cena parkovného, někteří vyjetí lidé a občasné haprování zvuku. Už teď mohu však potvrdit, že rád dorazím i na květnový Magnetic Festival. Uvidíme se!