Kymatik: Moje studio je bez internetu i mobilního signálu.
Torsten Fassbender je nezpívající polovina v Brně dobře známého dua Wellenrausch a 28. října přijede do klubu Perpetuum na akci Shelter představit jeho temnější sólový projekt Kymatik. Nejen o tom je pak následující rozhovor, ve kterém prozradil i další novinky.
– Vyrys: Ahoj Torstene, jsou to dva roky, kdy jsme se v Brně viděli naposledy, tak jak se máš, co je za tu dobu u tebe nového?
– Torsten: Ahoj, to už jsou fakt dva roky? Pane jo, ten čas letí jako blázen! Mám se skvěle, dělám na spoustě nových věcech a kromě hudby jsem začal pracovat jako sound designer pro jednu velmi známou firmu (Native Instruments, pozn. red.)
Samozřejmě nedá mi to se také nezeptat, jak se má hlas Wellenrausch a hlavně tvůj parťák Markus?
Má se také skvěle, užívá si kouzlo nového otcovského života, ale pracuje i na nových vokálech pro naše další Wellenrausch album a mým prostřednictvím vás srdečně zdraví. Všechna hraní v Praze a Brně byla pro nás nádherným zážitkem.
Tentokrát přijedeš právě bez Markuse prezentovat se jako Kymatik, co tě vedlo k tomu přijít s tímto aliasem?
Jako Wellenrausch se chceme vrátit zpátky k progressive trance soundu, v kterém se neslo naše první album “Personal Epos”,ale pokud možno s mnohem propracovanějším old school zvukem. Takže pod jménem Kymatik s vámi mohu sdílet svoji tech/deep housovou část srdce, která ve mně bije už od začátku 90. let. Mám v plánu i sólové Kymatik album.
Jsi především zakladatelem Wellenrausch, ale několik skladeb jsi vydal jako Torsten Fassbender a nově jako již zmíněný Kymatik. V každé tvé věci je rozpoznatelný tvůj rukopis, mohl bys popsat jaký je vlastně mezi těmito jmény rozdíl?
Jistěže je v nich poznat můj rukopis. Skladby Wellenrausch a Kymatik jsou dost podobné, ale zároveň i odlišné a to obzvlášť díky Markusovi, který je velmi důležitou a živou součástí Wellenrausch. Kymatik je více experimentální, temnější a bez zpěvu.
Vím o tobě, že studio máš v Berlíně v bunkru na takovém zvláštním místě, mohl bys prozradit víc?
Hahaha…jasně, je to bláznivé místo, kde je na střeše vrtulník a u vstupu socha slona v životní velikosti. Jsem tam už 10 let, takže jsem už asi taky šílený. Moje studio nemá žádné internetové připojení, ani žádný mobilní signál, takže jakmile do něj vstoupím, ocitnu se díky tomu v úplně jiném vesmíru, což je super a podporuje to mou kreativitu. Občas pak odtud dávám fotky na můj instragram.
A když už mluvíme o tvém studiu, je tu otázka pro hudební inženýry. V jakém softwaru skládáš, jaké používáš nejoblíbenější pluginy, hardware a studiové monitory?
Můj oblíbený DAW je Logic Pro X a mimo něj dělám také v Abletonu, kde dělám převážně sound design. Co se týče pluginů, utrácím většinu svých peněz za různé hračky, je to šílené. V podstatě to, co pro některé ženy představují boty, jsou pro mě pluginy. Mám rád věci od Slate Digital, Soundtoys, Eventide, Native Instruments, U-he, XILS, Arturia a od mnoha dalších výrobců. Co se HW týče, prodal jsem většinu svého vybavení, protože SW je nyní tak dobrý, že není třeba mít tolik HW. Nicméně pořád rád používám analogové synťáky Moog Slim Phatty a Analog 4 od Elektronu. Co se týče sound designu, moc rád pracuji s mým Zoom H2 field rekordérem, abych si nahrál nejrůznější podivné zvuky a pak s nimi dále pracoval. Tohle doporučuji zkusit všem, protože výsledkem je skutečně unikátní zvuk.
Z tvého pohledu, který tvůj track zaznamenal největší úspěch a proč?
Když se ptáš „z mého pohledu“, tak určitě nemyslíš prodej, takže už navždy to bude “Shape of Berlin” z našeho prvního alba. Tenhle track je velmi speciální a spousta fanoušků o něm říká, že je náš nejlepší. Na skládání dalších věcí to vytváří trochu tlak, aby byly aspoň takhle dobré, což mě ale na druhou stranu motivuje, aniž bych s tím nějak bojoval.
Přišla na tebe za ty roky skládání muziky nějaká tvůrčí krize, kdy by se ti nedařilo dlouho nic dokončit nebo bys měl dokonce chuť s tím vším praštit?
To je v životě hudebníka úplně normální, každý zažívá tyto okamžiky. Já ho měl kolem roku 2009, těsně před tím, než se ke mně připojil Markus. On změnil vše a od té doby jsem se už do takového stavu jakéhosi bloku nedostal. Zachránil mi můj hudební život, haha!
Máš někoho z rodiny nebo přátel, kdo tě v hudbě nejvíce podporuje a také ti konstruktivně dokáže zkritizovat nové tracky?
Může vůbec rodina kritizovat hudbu, kterou její člen dělá? Myslím si, že ne, každý track je skvělý, haha. Moje rodina mě velmi vřele podporuje a speciálně moji rodiče, kteří mi dodávali sílu do toho všeho, když jsem v 90. letech začínal a učil se. Moje máma mi koupila můj první počítač (Sinclair Spectrum), když mi bylo jedenáct. To byly skvělé časy plné experimentování s těmito hračkami. Později mne podpořili ještě více, když mi dovolili chodit na lekce piana a kytary, které se staly základem pro mé dnešní emotivní melodie.
Když na chvilku odbočím od hudby, všimnul jsem si, že jsi v poslední době poněkud změnil životní styl, díky kterému jsi docela zhubnul. Takže jak se teď cítíš a co jsi přesně ve tvém životě změnil?
Cítím se skvěle! A ano, změnil jsem životní styl, obzvláště co se jídla týče. Přestal jsem jíst bílý cukr, snížil obsah sacharidu a kompletně vynechal lepek. Takhle mi to zatím funguje a dobře jsem udělal.
A co kouření, to zůstalo nebo je s tím také konec? U nás od letoška platí zákaz kouření v restauracích i klubech, takže tentokrát v klubu Perpetuum už žádné „wellenrauch“ 😀
Hahaha, na ten chybně napsaný nápis „wellenrauch“ si dobře vzpomínám. No pořád kouřím, tak že bych pustil jeden 12 minutový track a pak běžel ven si zakouřit? To ne, radši bych viděl spokojené tanečníky na parketě, to by mě ani nenapadlo si jít zapálit.
Když jsem zmínil Pepretuum, v něm jsi myslím hrál v Brně poprvé, pak také na Flédě a posledně venku na hradě Špilberku. Jak na tato vystoupení s odstupem času vzpomínáš?
Jak už jsem říkal, hrát v ČR je úžasné. Lidé tu mají moc rádi muziku, což nám s Markusem nejednou ukázali a ještě dnes máme husinu, když si vzpomeneme na zdejší vystoupení, zejména na Špilberku. Na ten okamžik, kdy jsme zrovna hráli skladbu „City in flames“ a nad Brnem někdo odpálil ohňostroj, na to nikdy nezapomenu. To bylo neskutečně magické!
Na co se od tebe můžeme tentokrát těšit? Zahraješ i ty největší Wellenrausch hity nebo předvedeš čistě současnou Kymatik jízdu?
Budu hrát hlavně nové tech house věci a Wellenrausch pro tentokrát odložím zase na nějaké živé vystoupení, abych se vám mohl naplno předvést jako Kymatik s tracky, které brzy vyjdou.
Co bys tvým českým fanouškům vzkázal?
Ahoj, těším se na vás a jsem moc rád, že vás zase znova uvidím. Posilám “mucho love” z Berlína!