Pražský klub Mecca již nějaký ten pátek pořádá vyhlášenou noc s názvem MeccaStar. V minulosti si na tento mejdan pozvali takové hvězdy jako Umek, Dyro či Bassjackers. V pátek dorazil další mladý matador taneční scény – Don Diablo. Ten není ve světě elektronické hudby žádným nováčkem a spolupracoval se spoustou známých osobností jako je Kelis, Alex Clare, Diplo, Dragonette či Sidney Samson. V roce 2013 vydal svůj zatím největší hit „Starlight (Could you be mine)“. Následovaly pecky Prototype a Origins, které jsou zahrnuty v soundtracku ke hře Batman. A jelikož nás tohle jméno velice zajímalo, rozhodli jsme se v pátek do pražské Meccy vyrazit. Jaké jsou mé pocity z akce, se dozvíte v reportu.

Do klubu jsem dorazil krátce po desáté hodině, kdy mě u vstupu přivítala a zkontrolovala příjemná security služba. Cena lístků u vstupu se mi zdála být odpovídající, 290 kč za standardní vstupenku a 600 kč VIP. Co si budeme povídat, za kvalitní jméno a kvalitní prostor, jakým Mecca bezesporu je, jsou tři stovky optimální. Téhož večera jsem také zažil scénku, kdy se skupinka lidí s hadry Diesel a Armani otočila u vchodu a odešli, protože tři kilča jsou moc. Nevím, co víc by chtěli? Ale zpět k místu konání.

Poté, co jsme odevzdali u usměvavých šatnářek věci, jsme zamířili na bar. Klub sice zel prázdnotou, ale já věděl, že kolem půlnoci bude plno. Na baru jsme objednali nějaký ten drink a čekali, co se bude dít. Za mixážní pult se postavil mladý talent Pekos a celou párty odpálil největší hitovkou letošního roku „Stadium X – Howl At The Moon“. Jeho set na mě působil velice energicky a přítomné lidi velice dobře rozhýbával. Ke slyšení pak byl ještě například nový Tujamo se singlem Hey Mister! a další zajímavé pecky. Za mixpultem ho pak vystřídal mladík Johny Case.

Johny case mecca

Ten své vystoupení odpálil mou oblíbenou „City Of Dreams“ od Dirty South s Alessem, ale pak už to šlo jenom z kopce. Nejde ani tak o track selection, která se mi docela i líbila, ale ten mix byl tragický! Pustit na takovéto akci za mixážní pult kluka, který neumí ani srovnat beaty, mi přijde opravdu drsné. Tracky se o sebe „tloukly“, mix přicházel v „hluchých“ místech či breakdownech a občas neseděly ani doby. Vrchol přišel, když si na mobil začal natáčet slušně zaplněný parket a pak neměl pořádně připravený přechod. Uff … no nic, nezbývalo než se jen těšit, jak zahraje další účinkující. A kdo to bude? To jsme nevěděli, protože v Mecce razí strategii „nezveřejňování timetablu“. Z podnikatelského hlediska to jsem schopen pochopit, ale není to příjemné a dle reakcí na facebooku, by to návštěvníci uvítali. Ale zpátky k DJům … na stage se objevil rezident klubu – Meccanicii.

Ač s vizáží taťuldy, tak se do toho pustil pěkně z ostra a rozhýbal naše nohy, až jsme parket mohli prošoupat. Set měl postaven převážně na věcech se zabitým dropem a tvrdým soundem. A mě se to líbilo! Nálada během setu gradovala a atmosféra v klubu byla vynikající. Ke slyšení bylo Stadium X, R3hab a jeho Samurai či Meccaniciiho novinka „Antichrist“. Celé jeho vystoupení bylo velice energické a mělo takříkajíc „šťávu“. Až jsem se trošku bál, aby to nezastínilo hlavní hvězdu večera. Během druhé hodiny ranní sklidil Meccanicii zasloužený potlesk od zaplněného klubu a na stage vtrhla hlavní „tahák“ večera – Don Diablo.

Hned z kraje můžeme prozradit, že využíval všechny 4 přehrávače. V každém měl zasunuto jedno CD, přičemž na dvou discích měl tracky, na třetím samply a na čvrtém pouze vokály. Při jeho mixování, tak vznikaly strhující kombinace v podobě mashupu, samplu a tracku v jednom. Loop sem, loop tam a najednou jste měli nový track pouze s použitím CD přehrávačů. Chápu, že tohle většina fanoušků asi neocení, ale tenhle chlapec s tím vážně umí. Byla radost se mu koukat pod ruce a něco nového se přiučit. Co se týče jeho setu, tak výběr byl dost rozmanitý. Od melodické housu, trapu a zlomených beatů až po drsný progressivní styl. Dočkali jsme se takových věcí jako Swedish House Mafia – Antidote, Daft Punk (dokonce dvakrát a většinou jen samply zakomponované do něčeho jiného), Martin Garrix – Wizard či Diablův nový track Black Mask.

Hlavní hřeb večera měl teprve přijít. Don Diablo totiž odpálil svůj nevětší hit, na který jsme netrpělivě čekali. Starlight (Could You Be Mine), na kterém spolupracoval společně s Matt Nashem a stal se komerčně úspěšným po celém světě. Publikum hned v tu chvíli vědělo, oč jde a začalo skutečně řádit. Sám hlavní protagonista si velice dobře rozuměl i s mikrofonem, když během večera několikrát burcoval dav. Ten mu to oplácel zmíněnou atmosférou a DJ tak valil jeden hit za druhým. Deorro – Yee či Five Hours od stejného interpreta fungují na lidi opravdu dobře a myslím si, že móda moderního zvuku se bude ubírat právě tímto směrem. Ke slyšení byla i starší produkce hvězdného Alessa a opět to bylo v kombinaci s nějakým dalším zpěvem vytrženým z kontextu jiné skladby.

Jeho vystoupení uteklo jako voda a nezbývalo než uznale zatleskat a připravit se na střídání stráží. Dalším vystupujícím byl český mladík Mike Morphine. Začátek měl rozhodně našlápnutý a tempo nepolevovalo, což bylo jednoznačně plus. Bohužel únava z celého týdne se na nás podepsala více než bychom chtěli a tak jsme se rozhodli pro odchod domů.

Mejdan bych zhodnotil velice pozitivně. Mecca vytvořila skvělý koncept, kdy zve zahraniční hvězdy a návštěvníci vytváří skvělou atmosféru. Vše ostatní funguje taktéž na jedničku, zvuk kvalitní, ceny přiměřené, prostředí na úrovni a obsluha je rychlá a ochotná. Určitě se budu těšit na další návštěvu.