Letošní začátek podzimu jsme se mohli těšit již na třetí ročník úspěšného Indoor City Festivalu v Brně, který se uskutečnil v úterý 27.9.2016 v den před státním svátkem, takže účast omlouvala pouze smrt. Místem konání tentokrát však nebyla hala Malá Amerika jako doposud, ale hala Radost na Cejlu, kde jsme samozřejmě nemohli chybět ani my.

Tento ročník sliboval jak nabitý program, tak i lepší místo konání, takže jsme se samozřejmě na tuto změnu museli podívat také. Hala Radost, ve které se akce konala, byla příjemným překvapením jak pro mě, tak určitě i pro ostatní. Tato změna zahrnovala především hezčí halu, více barů, kuřácký prostor, šatnu, a to vše v jednom objektu, takže jste nemuseli chodit například na toalety ven, jako u předešlých ročníků – a to jsme v těchto již chladných večerech více než ocenili.

Stage a ozvučení na prvním místě

Co si budeme povídat, kvalitní ozvučení a dobře udělaná stage je jedním z faktorů, které danou akci hodně zhodnocují – a to se zde povedlo na jedničku. Na prostor haly byl zvuk čistý a i s jedním menším výpadkem během večera jinak bez jediné chyby. Stage na tom nebyla o nic hůře. Pódium bylo skvěle vyvýšené, takže DJs byli nepřehlédnutelní, a to vše za nimi doplňovaly obří led pásy s projekcí a se světelným parkem.

Beatchasers představili novou hymnu

Na tomto třetím ročníku se nám také představil nový projekt dvou talentovaných producentů z Brna, kteří jsou zároveň i jedni z předních DJs prestižního klubu 7. Nebe. Byli to zároveň i první umělci, na které jsme dorazili, takže jejich set byl jak pro nás, tak i pro mnohé další začátkem Indoor festivalu a kluci se do toho opravdu vrhli – jak se říká – po hlavě. Jejich rozjezdový set byl velice energický a už v té chvíli nenechali návštěvníkům nohy v klidu. Ve svém vystoupení také představili svůj nejnovější track, který vytvořili jako oficiální hymnu pro 7. Nebe a jenž má neuvěřitelný electro drive. Ostatně tuto novinku si můžete poslechnout sami níže.

Kde se vzali Audiorockers?

Po brněnských Beatchasers na nás čekalo další duo, a to známá česká dvojice pod jménem Audiorockers, kteří vystupovali i na letošním Finlandia Mácháči. No a kde se vzali, tu se vzali. Přesněji řečeno, pokud jste se nedívali na stage, tak jste si jen těžko všimli, že se za mixážním pultem DJs vystřídali. Parket byl už zaplněný a Audiorockers to rozjeli v komerčnějším stylu, jako například bouncovkou „Mic Check“ od TJR a GTA nebo „Tremorem“, jenž mají na svědomí Martin Garrix, Dimitri Vegas & Like Mike. Občas je dobré si poslechnout starší tracky, které vévodily hitparádám před i více jak rokem, nicméně určitě bych na tom nestavěla polovinu celého setu. Na druhou stranu Audiorockers předvedli to, co se od nich očekávalo, ale extra překvapení a nadšení také nepřišlo.

Ivo Hilszek a dvouhodinovka toho nejlepšího

V jednu hodinu ráno se za mixážním pultem vystřídal další brněnský DJ, jenž zde jako jediný měl dvouhodinový set. Hrát tak dlouhý čas není vždy jednoduché, ale v tomto setu nechybělo nic. Jak Hilszek říká sám: mě nejbližší hudební styly jsou HOUSE a ELEKTRO s prvky PROGRESSIVU a TECH-HOUSEU – a to zde opravdu bylo. Tento set mě svojí rozmanitostí bavil od začátku až do konce už jen díky trackům jako „Bingo“ od Cosmo & Skoro v Twoloud Editu nebo „Ready“ od Lucky Charmese a Da Professora, které nesmí chybět na žádné pořádné akci. Díky tvrdším skladbám, které tomuto setu vévodily, tak Ivo Hilszek nachystal ideální atmosféru pro dalšího umělce tohoto večera.

Manene nás nenechal usnout

Padla třetí hodina ráno a na stagei se vystřídal, pro nás poslední, umělec festivalu: Manene. Jak jsem již několikrát psala ve svých reportech – tento DJ je bezpochyby ten nejšílenější na naší scéně a samozřejmě se tím také netají. Jeho hrací čas byl tedy pro tohoto umělce ideální, aby z lidí dostal ještě tu poslední dávku energie, co měli. Samozřejmě v setu nemohlo opět chybět trochu hardstylu a trapu, což dává jeho hraní trochu jiný rozměr. No uznejte sami, že Borgore & Caked Up a jejich track „Tomahawk“ je s pořádným zvukem úplně jiný level.

Sečteno a podtrženo

Letošní ročník byl opět příjemným překvapením, a to tentokrát hlavně ve výběru náhradního místa, kde se akce konala. Velkým plus byly toalety, šatna i kuřárna, které byly přímo v hale, takže v chladnějším počasí to přišlo vhod. Cena za festival byla více než přijatelná, a to se týkalo také cen na baru, kde byl mimo jiné i velký výběr nápojů. Zvuk a velké led pásy dodávaly návštěvníkům festivalu ještě na skvělejším zážitku a palec nahoru zaslouží i čisto, které bylo po celou dobu akce. Tento festival je díl od dílu lepší a my ho můžeme jen doporučit. Díky a těšíme se, co si na nás připraví organizátoři na příští Indoor City Festival.

No a abyste si mohli i vizuálně představit, jak to zde vypadalo, když jste tu nemohli být reálně, tak na to se podívejte již v oficiálním aftermovie.