První březnový pátek roku 2018 se v Praze na Výstavišti v prostorách malé sportovní haly uskutečnil další díl Flash festivalu. Tento mejdan se vyznačuje tím, že se snaží během noci nabídnout více hudebních stylů – a stejně tak tomu bylo i letos. Line-up lákal hlavně na jména Merk & Kremont, Nervo, Cesqeaux, Wildstylez & Villain a představitele I am Hardstyle, Brennana Hearta.

Již při příchodu nás překvapil bezhotovostní systém placení. Během akce nebylo možné platit penězi, ani kreditními kartami, k placení sloužil čip v náramku, který dostal každý návštěvník při vstupu. Na tento náramek bylo nutné nabít určitý obnos, vč. kauce, ještě před vstupem do haly. Dobíjení bylo po půlnoci možné i v hale, dříve ovšem ne a bylo tak nutné chodit v mrazu ven. Celý systém byl velmi pomalý a dle našeho názoru neefektivní na takovouto akci.

V hale byl k dispozici pouze 1 bar, 1 redbull stánek, kde bylo možné zakoupit pouze redbull a vodku, a stánek s pivem. Je tedy logické, že se fronty tvořily převážně u toho jednoho baru, který nabízel různé druhy nápojů. Bezhotovostní systém k urychlení obsluhy zákazníků příliš nepomáhal, ba naopak.

Návštěvníci s VIP vstupenkami museli být, stejně tak jako my, velmi zklamaní z VIP zóny. VIP „tribuna“ byla z boku stage a bohužel tak nešikovně, že ani z jednoho místa nebylo vidět na DJs. VIP sekce ovšem disponovala barem, kde nebyly fronty, což bylo příjemné, nicméně nápoje se nesměly vynášet z této zóny ven. Pro návštěvníky to tedy znamenalo koupit si drink, vypít ho ve VIP zóně a teprve poté se jít bavit s ostatními přáteli na parket.

Co velmi oceňujeme, je organizace šaten a lockerboxů. Jsme rádi, že už i v České republice se na akcích objevují lockerboxy a je jich dostatečné množství.

Na plochu jsme se dostali při nástupu italského progresivního dua Merk & Kremont. Ti dav rozproudili svým hitem Get Get Down nebo remixem Crazy in Love od Beyoncé. Již při pohledu na parket nás překvapilo, že je prostor zaplněný sotva z poloviny a bohužel tomu tak bylo v průběhu celé noci. Návštěvnost na takto nabušený line-up lze označit za veliký propadák. Nicméně byl aspoň všude prostor, vzduch a šlo si bez front odskočit na toaletu. Což při plné malé sportovní hale bývá vždy problém.

Na následující dvojici Nervo jsme byli velmi zvědaví a musím říct, že to byly „starý dobrý“ sestry Nervo, které nás vždy bavily. Jejich set byl velmi energický, prošpikovaný mnoha mash-upy. Za zmínku stojí velmi zajímavý Tujamo & Danny Avila feat. Eminem – Real Slim Cream, nebo Hold On vs. Revolution z vlastní produkce. Potěšily i trackem Like Home, který vyprodukovaly s Nickym Romerem nebo Something Just Like This od The Chainsmokers. Sestry během celého setu hajpovaly crowd na maximum a neodpustily si ani společné selfie na Instagram nebo rozlévání alkoholu do předních řad. Zejména sekt a Jäger.

Nepochopitelně pozdě v timetablu zařazený holandský trapový Cesqeaux již tak málo obecenstva hodně zbrzdil. Výjimkou byly přední řady, které se velmi bavily a předvedly i několik pořadných pogo náběhů. Myslím, že ještě bude chvíli trvat, než se trap v našich končinách rozšíří do širšího publika. My jsme čas využili k toulání po hale a zkouknutí merche, kterým ale bohužel ničím nezaujal. Návštěvu stánku s jídlem jsme vynechali, jelikož byl umístěný venku před halou a silné mrazy nás od toho odradily.

Nás především zajímaly následující hodiny v podání hardstylu. Jako první na scénu nastoupila dvojice Wildstylez a MC Villain. Tyto dva Holanďany netřeba představovat. Jsou to stálice na hardstylové scéně a hned od prvních tónů bylo zřejmé, že nás čeká svižnější část noci. Hned zkraje zaznělo pár Wildstylezových psytrance-hardstylových mixů, jako je Chakra či Great Spirit od W&W s Vini Vici resp. Armin van Buurena s VV. Dále borci vytáhli kolaboraci s Headhunterz s názvem Project One – Luminosity. Od samotného Headyho pak číslo 1 v anketě Top 100 Q-Dance 2017 – Destiny. V závěru zazněl track roku vyhlášený známým holandským Slam radiem, a to Zoombie od Ran-Dho.

Otěže převzal Brennan Heart a nemohl začít jinak, než legendárním trackem Imaginary. Slyšeli jsme skladby vytvořené s předchozím DJem, tedy Wildstylezem – Lose My Mind či Lies or Truth. Jeho vlastní Be Here Now, či nový ID track s Jonathanem Mendelsohem, nebo remix na klasiku od Gigiho D’Agostina – L’Amour Toujours. I am Hardstyle předváděl v podstatě to, na co všichni čekali, a ničím nevybočil ze svého klasického hraní. V hale měl spoustu příznivců v „jeho“ tričkách a s vlajkami. Hlavně partybus „ze s Plzně“ o sobě dával hodně vědět. Ke konci setu nás přemohla únava, a tak jsme se odebrali domů.

Po hudební stránce se akce vyvedla. Jen je škoda, že hala nebyla zaplněna do posledního místa, což by si takový line-up zasloužil. Musím pochválit velmi silný, ale kvalitní zvuk a světelné efekty a videoprojekce. Jako minus vidím problémy s placením a špatně umístěné VIP prostory vč. občerstvení ve venkovní části.