Můj kolega a kamarád Sheva se letos vypravil na velkolepý holandský festival Mysteryland a rozhodl se, že pro náš server sepíše své dojmy. Jak se mu tam líbilo a kdo zahrál nejlépe? Čtěte jeho exkluzivní report, který najdete pouze u nás.

Již po několikáté jsem se rozhodl navštívit krásnou rekreační oblast Floriade Haarlemmermeer poblíž nizozemského Amsterdamu. Důvod byl jasný – Mysteryland – festival který je každoročně vyprodán. Pořádající agentura ID&T letos pro návštěvníky připravila opravdu našlapaný line-up. Jen namátkou současný DJ No.1 Hardwell, dále zmínim jména jako Steve Aoki, Sander van Doorn, Martin Garrix nebo hardstyloví DJs Frontliner, Coone či Noisecontrollers. Ostatní scény měly samozřejmě také špičkové zastoupení.

Při našem příchodu do rozsáhlého areálu festivalu nás kolem půl dvanácté (dopoledne, neboť v Beneluxu probíhají festivaly přes den) přivítal velmi silný déšť, který jsme přečkali ve stanu s lockerboxy. Ty jsme využili k úschově věcí a po chvilce vydatného, ale naštěstí krátkého deště jsme zamířili k výměně tokenů. Po zhlédnutí a nákupu bohatého merchandisingu nás čekal ve velkém stanu s názvem The Big Top hosts: Don´t Let Daddy Know mladý Julian Jordan. I když hrál velmi brzo, stan byl překvapivě z velké části zaplněn a Julian do nás pumpoval výborný electro house a zazněly jeho známé tracky jako Slenderman, Up In This nebo BFAM, který vznikl ve spolupráci s Garrixem. Překvapil vlastním mashupem na track s SvD Kangaroo vs. House Of Pain Jump Around. Na začátek festivalu jsme si opravdu nemohli přát nic lepšího.

Po Julianovi jsme absolvovali poměrně dlouhou cestu na mainstage, kde už na nás čekal slovinský „minimal“ v podání Umeka. Jeho pomalý sound s hutným beatem nás bavil, takže jsme setrvali celou hodinku v těchto rytmech. Po Umekovi nastal čas oběda a nutno říci, že se letos pořadatelé opravdu vytáhli. Nejenže koncept Mysteryland zahrnoval svojí vlastní restauraci s tří až sedmichodovým menu, ale i stánky nabízely až třicet druhů nejrůznějších pokrmů, včetně veganské kuchyně.

Po jídle jsme zamířili na Q-Dance stage, které dominoval obrovský kohout zbarvený do oranžova. Za mixážním pultem už řádila dvojice Bass Modulators se svým melodickým hardstylem. Zaznělo mnoho skvělých songů, mimo jiné i úžasné Imaginary od Brennana Hearta & Jonathana Mendelsohna. Po řádném “vyskákání” jsme celí natěšení utíkali do šapitó The Big Top, kde dohrával svůj set Dannic a chystal půdu pro Sandera van Doorna. Ten, jak u něj bývá zvykem, nastoupil velmi zostra, a vpustil na nás svůj nekompromisní „SvD style“ s přesným a agresivním mixem. Na začátku setu zaznělo Goldskies v kolaboraci s Martinem Garrixem a kanadskými DVBBS. Sanderův místní a velmi progresivní sound dostal do varu celý zaplněný stan a atmosféra gradovala u kombinace tracků Firebeatz – Bazooka, SvD & Oliver Heldens – This, SvD – Get Enough a Firebeatz se Sanderem – Guitar Track, při kterém spoře oděné tanečnice vhazovaly do davu nejrůznější předměty s tématikou Don’t Let Daddy Know (čepice, trička, brýle, apod.). Sander si hraní užíval a my s ním. Bohužel se jeho čas hraní rychle přiblížil ke konci a my tak šli načerpat síly na večerní část festivalu, který jsme chtěli strávit převážně na Q-Dance stagi, kde již tou dobou hrál Frontliner. Tentokrát se dělil o stage s hostem, zpěvačkou Katt Nail.

Okolní stráně i celý parket byl narvaný k prasknutí, když nastupoval Coone. Troufnu si tvrdit, že tento belgický DJ hraje teď na HS scéně prim a dokazuje to i hymna letošního festivalu DefQon.1 – Survival Of The Fittest, která bavila přítomné obecenstvo do maxima. Během setu zazněl track od Psyko Punkz & DOPE D.O.D. – Drunken Masta, který v současné době kraluje všem holandským hitparádám. Dalších 60 minut uteklo jako voda a euphoric hardstyle vystřídal raw hardstyle v podání Ran-D.

My jsme ale zamířili na hřeb večera, kterým byl Hardwell na mainstagi. Bohužel, po 15 minutách jsme byli nuceni hlavní scénu opustit, jelikož byla strašně přeplněná. Je vidět, že Robbert i v domácím Holandsku hodně boduje a tak „partypeople“ obsadili veškeré prostory a i v okolí hlavní stage se několikrát stalo, že člověk uvízl na mrtvém bodě a nemohl se hnout žádným směrem! Zkrátka – totální masakr … Závěr jsme tedy strávili opět u kohouta a mohli si tak vychutnat závěrečnou Q-Dance endshow se vším všudy.

Organizace po celý den probíhala výborně (v Holandsku klasika), zvuk všude perfektně čistý, dekorace občas až dechberoucí – ten důraz na detail je neuvěřitelný. Žádné fronty u barů, záchody neustále uklizené, dosypávání kůry do louží.. Takže za rok vyrazíme znovu….