Již pošesté se letos konal třídenní festival, který nese název World Club Dome. Tento festival patří k jednomu z největších ve střední Evropě a pořádá ho rádiová stanice BigCityBeats. Pokud ho chcete navštívit, musíte se vydat pár set kilometrů k našim německým sousedům, a to přímo do Frankfurtu nad Mohanem. Jako každý rok, i letos se konal na fotbalovém stadionu Commerzbank-Arena, který má zatahovací střechu. Pro festival naprosto skvělé místo, kde se nemusíte bát nepřízně počasí a které pojme 50 000 lidí.  Krom mainstage, která se nachází přímo na stadionu, je tu i několik vedlejších stageí, jako například Zombie stage, kde si přijdou na své především vyznavači hardstylu. Při počasí, jako panovalo tento víkend, všichni ocenili stage kousek od bazénu s názvem „Pool Sessions“. V areálu se nacházelo ještě přibližně 10 dalších stageí, ať už s housem, drum’n‘bassem, trance hudbou či technem. Vše pěkně pohromadě na jednom místě a letos s tématem Hollywood, které připomínaly jak stage, tak různí filmoví hrdinové.

Pořadatelé si opravdu dali záležet na hlavní stagei. 140 kamionů přivezlo na necelých 90 metrů širokou stage, více než 1 000 metrů čtverečních LED obrazovek, 2 miliony wattů silnou zvukovou aparaturu, 1 000 multifunkčních světel, 18 kusů HD laserových systémů, skoro 3 tuny CO2 plynu, a to vše spojovalo 200 km kabelů. A to vám s příměsí těch nejlepších světových DJs zajistí super hudební zážitek, z kterého rozhodně nebudete zklamaní.

V pátek se na hlavní stagei prostřídala hned velká jména. První se objevil Le Shuuk (vlastním jménem Chris Stritzel), který je v Německu doma. Následovali izraelští Vini Vici a po nich dvojka z Nizozemí – projekt W&W.  My jsme dorazili až na Tiësta, který zahrál tak, jak jsme zvyklí, a tak jsme se ihned dostali do varu. Večer uzavíral stále lepší Martin Garrix, který nás nenechal vychladnout a naopak jeho skvěle poskládaný set nás nutil stále se hýbat do rytmu.

Celý první den zakončila tzv. „Grand Opening Show“, v rámci které proběhlo i rozloučení s nedávno zesnulým Aviciim, který se tohoto festivalu zúčastnil v roce 2015. Na závěr zazpívala zpěvačka Sarah Brightman, která se do povědomí hudebních fanoušků dostala především duetem s Andreou Bocellim s názvem Time To Say Goodbye. Celou show doprovázely výbuchy pyrotechniky, ohnivé plameny a skvěle zpracovaná grafika na obrazovkách.

Sobota byla samozřejmě také nabita skvělými jmény s velkou show a začínalo se již v jednu odpoledne. Na hlavní stagei se vystřídali Steve Norton, Maurice West, Dannic, Cheat Codes, Robin Schulz, Timmy Trumpet, Steve Aoki, který jako vždy obdařil své fanoušky dortovou náloží, a večer uzavírali Dimitri Vegas & Like Mike, bratři z Belgie. Ostatním scénám dominoval například hardcore, jehož vlajku drželi vysoko především Angerfist a Evil Activities, zahrála také populární Miss K8.

Poslední den, tedy v neděli, jsme dorazili na místo kolem třetí. Na hlavní stagei v tu dobu právě hrály sestry Nervo. Holky zahrály svůj zábavný, svižný set, který předvedly v zimě i v Praze na Flash festivalu. Po nich nastoupil Nicky Romero, kterého jsme si ale nechali ujít, abychom mohli více prozkoumat nabídku celého festivalu. Jak už to tak bývá, čím více máte na výběr, tím horší je rozhodování, kde právě zůstanete. Jelikož počasí vyšlo opravdu na jedničku, uchýlili jsme se k bazénu a užívali tak maximální pohodu s hudbou a sluníčkem.

Kdyby vám nebylo dost špatně z alkoholu, mohli jste si nechat zamotat hlavu vysoko nad zemí nebo na točících se pouťových atrakcí, které tu také nechyběly, a samozřejmě i ony byly s hollywoodskými postavami. Pokud jste potřebovali doplnit energii jak drinkem, tak něčím k zakousnutí, byl tu opravdu skvělý výběr. A tak jsme poobědvali v trávě a přitom sledovali, jak vrtulníkem právě dorazil například Captain America, Spiderman a Batman. S některými postavami jsme se vyfotili a přemístili se k hlavní stagei na Afrojacka. Holandského dlouhána vystřídal ďábelský Don Diablo, kterého jsme vynechali, jelikož jsme ho viděli také v zimě v Česku, tentokrát na Magneticu, a moc nás nepřesvědčil.

Dali jsme přednost jiným ďáblům, a to Noisecontrollers, kteří diktovali na Zombie stagei. Patří rozhodně mezi nejlepší DJs, co hrají hardstyle, o čemž vypovídá i jejich nominace na World Music Award. Hned po nich nás bavil Brennan Heart, další hardstylová veličina. Poté, co jsme tu ztratili většinu své energie, vrátili jsme se opět k hlavní stagei, kde nás bohužel čekalo velké zklamání. Pořadatelé oznámili, že nedorazí Eric Prydz, na kterého jsme se opravdu těšili.  Proto jsme šli omrknout festival, potkali jsme například Looperse hrajícího na scéně pro 50 lidí, a vrátili se maximálně natěšení na Axwella s Ingrossem. A stáli za to. Jako vždy. Tahle dvojka už něco zažila a ví, jak na lidi. Nechyběly skladby „Sun Is Shining“, „On My Way“ anebo „More Than You Know“, při kterých celá aréna blikala díky svítícím tyčkám, které do rozparáděného davu házeli pořadatelé. Ta atmosféra byla prostě top! Nikdo nemohl ukončit festival lépe.

Po posledních tónech tu byl závěrečný ceremoniál, během kterého nechybělo ohlédnutí za celým festivalem a pozvánka na Winter Edition, která se bude konat v listopadu v Düsseldorfu a nebudou na ní chybět The Chainsmokers, Dimitri Vegas & Like Mike, Hardwell a Marshmello. Pokud bychom měli oznámkovat World Club Dome 2018, tak na jedničku. Organizace super, místo ještě lepší – a nejlepší? DJs. Co víc si přát. Vyražte na WCD příští rok i vy!