Photography by Nachtschaduw (fb.com/NachtschaduwOfficial)

Parookaville je pro české a slovenské publikum zcela neprávem jeden z nejvíce zapomenutých tanečních festivalů na světě. My jsme se do západního Německa vydali a přinášíme vám z této akce exkluzivní report.

Na Parookaville mířím z Čech vlakem, protože se festival koná u vesnice Weeze, kam se dá pohodlně dostat i tímto druhem dopravy. Vlak z Dusseldorfu je již plný párty lidí, a tak to občas i vypadá. Po dojezdu do Weeze všichni vystupujeme a jdeme na autobusovou zastávku, od které by měl jezdit zadarmo bus přímo do festivalového areálu. Tak se také po několika minutách stalo a celá fronta lidí se mačká v autobuse. Po příjezdu je nejdříve potřeba udělat check-in, dostávám náramek s čipem a jdu si v campingu postavit stan.

Camping areál je rozdělen na několik částí – na vzdálenější Mellow fields a Main Camping. Obě části se téměř ničím neliší, disponují čistými a kvalitními sprchami s horkou vodou (daleko lepších než na jiných festivalech) a regulérními porcelánovými záchody. Pro pořádnou party prostě základ. U obou campingů se nachází i supermarket Penny, kde bylo možné po celou dobu konání festivalu koupit za velmi nízké ceny jídlo, pití, alkohol či různé campingové vybavení a podobně. Půl litr piva zde vyšel na 1,25 euro, cca 32 Kč, drink rum s kolou, gin s tonikem a samozřejmě vodka zde vyšla na 3 eura, tedy asi 75 korun. Milovníci bílých klobás si mohli například zakoupit celé balení za 2 eura.

Podle oficiálních čísel se v supermarketu během festivalu prodalo více než 40 tisíc pizz,  68 tun ledu či přibližně 13 tisíc banánů.

Celý festival se živě přenášel na internetu a za celý víkend jej sledovalo více než 7,5 milionu diváků. Kdo živý přenos nestihl, může si živé sety přehrát ze záznamu. Odkazy jsme vám připravili v samostatném článku.

Pre-party

Přestože hlavní festival začínal až v pátek, my – stejně jako drtivá většina návštěvníků – jsme přijeli na pre-party, která se konala ve čtvrtek. Její součást tvořily 3 stage, které organizátoři „odtajnili“ o den dřív. V Dessert Valey se kromě toho nacházel i „karaoke autobus“ – pro pochopení spíše stage ve stylu „rozmrdej autobus“. Hlavní hvězdou pre-party byl Blasterjaxx, Laidback Luke, Jewelz and Sparks či harstyloví Lost Identity. Všechny sety večera byly neskutečné a bylo vidět, že party se rozjíždí na plné obrátky. Zejména set Blasterjaxxe byl krásně vyvážený a plný nových tracků z jejich nedávno vydaného alba.

První den

Pátek znamenal  plnohodnotný první den festivalu. Návštěvníkům se otevřel celý areál, ve kterém se nacházel bezpočet barů, různé atrakce, stánky s jídlem a chill zóny. Ty byly skutečně promyšlené do posledního detailu a lidem dávaly příjemnou možnost si odpočinout.

První den zahájil svým dvouhodinovým otevíracím setem Fedde Le Grand, který se nedávno představil I na tuzemském Mácháči. Po něm svůj set zahájila Alison Wonderland, čas jejího vystoupení v pět hodin odpoledne mě ale nebavil, takže jsem šel na jinou stage a občerstvit se k baru. Vrátil jsem se až na Martina Solveiga. Tento Francouz se naopak do slunečního podvečera ideálně hodil a navnadil atmosféru na další DJ. S půlhodinovým zpožděním dorazily na Parookaville sestry Nervo, takže jejich set byl trošku kratší, což mě osobně trošku mrzelo, ale dopravní komplikace jsou dopravní komplikace a je skvělé, že holky vůbec dorazily. Po Nervo zahráli Yellow Claw a Afrojack. Na tyto holandské umělce se davu tvořily šílené moshpity a lidé pařili o sto šest. Grády přidali i Belgičané Dimitri Vegas, Like Mike. Jejich set byl totožný s jinými festivaly a kromě několika drobností se nelišil ani od toho, co zazněl na Tomorrowlandu – slyšeli jsme i nový společný track s Timmy Trumpetem. Záverečný set prvního dne patřil domácím Lost Identity. Tato domácí dvojice vystoupila během celého festivalu hned několikrát a prezentuje se zejména hardstylovými kousky.

Po konci na mainstage v 1 hodinu ráno se část lidí vydala do campingu a další část pokračovala v párty na dalších stagích až do ranních hodin.

Druhý den

Druhý den jsem se díky delšímu spánku přišel podívat až na Salvatore Ganacciho. Ten svůj set zahájil fórkem, když si nevzal sluneční brýle, a tak si je šel půjčit do davu od jednoho z návštěvníků. Během svého vystoupení dělal i další kraviny, takže se všichni dokonale bavili, což platilo i při setu německého Robina Schulze. Tento DJ ve svém repertoáru hraje i několik editů od českých DJ, což určitě našeho fanouška potěší.

Co přišlo pak bylo ale absolutně neuvěřitelné. Na housemagazinu jsme vám exkluzivně přinesli rozhovor s KSHMRem. Ten se mi zmínil, že chystá speciální live vystoupení s mnoha hudebníky. Musím se přiznat, že absolutně předčil má očekávání, po celou dobu jeho setu jsem měl husí kůži. Asi nejkrásnější bylo živé podání jeho tracku s Hardwellem Power či svého jiného tracku Tsunami. Nadšení naopak utlumil Timmy Trumpet, další z vystupujících na letošním Mácháči. Myslím, že ho oprávněně kritizuju už docela dlouho, takže tady musím uznat, že to bylo jedno z jeho lepších vystoupeních (a že jsem jich za poslední rok slyšel asi pět). Při tracku Toca vzal na stage I KSHMRa a DJ Carnega, což byla naprostá pecka.

Náladu mi spravili The Chainsmokers. Jejich set netřeba komentovat. Potom se konala krátká Parookaville Ceremony a v 0:45 nastoupil za mixážní pult Steve Aoki. Tomuto Američanovi vyloženě svědčí, když má možnost uzavírat jednotlivé festivalové dny a tady toho dokonale využil. Zahrál několik nových tracků, které nezazněly nikde jinde a vzal na stage mnoho svých kolegů, mj. Kayza, se kterým představil svůj nový collab.

Nutno připomenout i sobotní stage  v Bill´s Factory, kde jsme strávili také poměrně dost času. Exklusivní bylo B2B vystouprní Yellow Claw x Fluxe Paviliona s Valentino Khanem, komentovat Tchami x Malaa snad ani netřeba.

Poslední festivalový den se nesl ve vlně mírného odpočinku. Lidé už byli trošku unavení, přesto se již na odpolední vystupující areál zcela zaplnil. Otevřela ho svým 90 minutovým vystoupením výborná DJka Mattn, která bez chyb měnila přechody a ještě vylepšila své vystoupení z jiných festivalů. Je to vtip samozřejmě, pokud nejedete na alkoholu, tak se ta holka nedá moc poslouchat.

Kdo se ale naopak poslouchat dál, byl Ummet Ozcan. Tohohle týpka s tureckými kořeny jsem slyšel po víc než roce a dokonale mě bavil a možná by si zasloužil i lepší hrací čas. Následně se mixážního pultu ujala dvojice DVBBS, populární hlavně před několika lety. Místní na ně ale nedají dopustit a zvou si je každoročně.

Osobně jsem se nejvíce těšil na Olivera Heldense, protože jsem jeho set na jiných festival nestihl, a tak to pro mě byl jeden z cílů večera. Jeho sety z roku 2019 – zejména ten z Ultra v Miami – byl skutečně špičkový, což ostatně potvrdil i na Parookaville.

Z pomalejších rytmů do vyšších obrátek nás přenesla holandská Wéčka. Přestože jsem je slyšel v tomto roce už tolikrát, ani jednou mě neomrzeli. Dokáží udělat skvělou festivalovou atmosféru.

Trošku nelogicky jsme se potom opět vrátili do pomalejší BPM. Alesso je skvělý DJ a producent, z neznámého důvodu mě ale prostě nebavil. Krev mi kolovala tělem a já už se těšil na Armina Van Buurena, se kterým jsem mimochodem dělal rozhovor. Jeho set byl další highlight večera a neskutečný zážitek.

Po Arminově setu jsem v rychlosti vyrazil sbalit stan a další věci a v noci se pomalu přesunout do Prahy.

Závěrečné hodnocení

Velmi dlouhou dobu zkouším přemýšlet na nějakým nedostatkem Parookaville a skutečně mě vůbec nic nenapadá. Všechno bylo po organizační i hudební stránce naprosto dokonalé, všechno fungovalo jak mělo včetně jinde zrádných front, shuttle busů a podobně. Velké plus patří i za bezplatnou vodu na několika místech festivalového areálu. Jako jediné mínus mě tak napadá jen neskutečně levné pivo a vodka v supermarketu, jejichž kombinace mohla být pro některé návštěvníky festivalu skutečně smrtící.

Na úplný závěr si dovolím přidat jednu osobní zkušenost jednoho českého návštěvníka festivalu:

Ve čtvrtek na pre-party se opil tak, že si téměř nic nepamatuje a ztratil mobil

V pátek ztratil v crazy moshpitu jednu botu

V sobotu se mu záhadným způsobem v peněžence objevily maďarské forinty

V neděli řádil jak divoký kůň, ale musel jet brzy domů, takže se mu nic zvláštního nestalo

 

DALŠÍ ROČNÍK PAROOKAVILLE SE USKUTEČNÍ MEZI 17.-19. ČERVENCEM 2020.