• Rezident Duplexu a Camp Josef Agency, který za poslední rok raketově vyrostl, se pro náš rozhovor velmi rozpovídal, a řeč byla nejen o produkci, ale i o plánech do budoucna.

    Ahoj Lukasi, jednak ti chci poděkovat za tvůj čas. Na začátek nám řekni, jak dlouho vlastně hraješ a jak tě napadlo být DJem.
    Ahoj Jirko, já děkuji za tuto nabídku.

    Hraní se věnuji bezmála 3 roky. Hrát jsem chtěl už dříve ale bohužel jsem to vždy oddaloval, což byla dost velká chyba. Možná je to tím, že odjakživa bojuji se stydlivostí. Paradoxem je,  že už od školky jsem dělal vše pro to, abych byl středem pozornosti. Avšak v jiném směru.

    Hudbu vnímám už od mých pěti – šesti let, kdy mamka poslouchala v tu dobu Fragmu Sylver, Milk Inc, Lasgo, ATB a mnoho dalších. No zkrátka bych mohl vyjmenovat plno takových jmén a mohl ti je i odzpívat 😀 Z toho plyne, že k muzice mám blízko už od mala a to také právě díky mamce, která byla poměrně dost „shánčlivá“ a měla snad ještě na kazetách slušný výběr takových tracků 😀 Možná odtud pramení to, proč jsem se k tomu nakonec odhodlal. Vypěstoval jsem si lásku k hudbě už od utlého věku. Takže bylo jen otázkou času, kdy se k tomu dokopu. Sice později ale přece jen. 😀

    Pro ty co tě neznají, jak bys popsal svůj hudební styl?
    První měsíce/ roky jsem s tím bojoval. Člověk se nějakou dobu hledá, aby zjistil, jaký styl mu sedne nejvíce.

    Abych pravdu řekl, doteď mám občas problém s tím, že nevím, pro jaké žánry se v danou akci rozhodnout. Jak jsem mohl navštívit několik desítek klubů po celé ČR, zjišťuji, že co kraj, to jiný mrav. Jinak řečeno – to, co si člověk může dovolit například ve Zlíně, neznamená, že to bude platit na lidi v menším městě. To samé s festivaly. Tam také pozměníš strukturu setu jinak, než v baru či klubu.

    Další problém je ten, že mám často stavy, kdy bych nejraději zahrál všechny songy najednou 😀 v běžném životě jsem celkem rozhodný ale u hudby je to jinak. Je to jako s dovolenou. Chtěl bys objet celý svět, ale nevíš, co navštívit jako první.

    Stěžejní je pro mě první track. To si připravuji doma a věř mi, že jsem dokázal sedět u počítače i 2 hodiny, abych si rozmyslel, který track zahraji jako první. Pro někoho je to banalita a možná si řekne, že takové problémy by chtěl řešit, ale u mě je to tak, jako s poznáváním nových přátel – první dojem dělá dojem. Stejně tak to mám s výběrem prvního tracku. I jako návštěvník nějaké akce si rád počkám na první song od daného interpreta. Buď tě ten song nakopne, nebo prostě jen nehybně stojíš a čekáš dál.

    Celý set musí mít story a moment překvapení. Jinak řečeno – když si lidi myslí, že už nic lepšího přijít nemůže, mýlí se. Chci, aby při mém setu byli pořád v rauši. Také musím říci, že mám velice negativní vztah ke komerci. „Rádiovky“ ode mě NELZE očekávat. Jedině v podobě remixů/mash-upů, kdy využiji vokály z komerčních songů a hodím je do něčeho, co lidé nemají tak oposlouchané, což je pro mě priorita.

    Když jsem začínal hrát, šel jsem do toho s tím, že budu pouštět to, co miluji a buď to lidé vezmou nebo ne. Nechtěl jsem se za každou cenu zavděčit každému. Cílem bylo si najít svojí skupinu fanoušků, která to bude cítit stejně. Každopádně to má jednu velkou výhodu. Víš jakou? Že když budeš hrát vždy podle svého, tak lidé ví, co od tebe mohou očekávat, ví, že přijede někdo, kdo se snaží hrát vždy něco nového, „nepřetvařuješ“ se před nimi v podobě hraní tracků na přání nebo pouštění rádiovek jen proto, že to teď jede. A o to jde. Každý DJ by měl být originální a měl by dělat to, co ho baví a co mu jde nejlépe. Lidé pak alespoň ví, na koho jdou J S hraním na přání mám také menší problém. DJ je tam sice pro to, aby bavil lidi ale je třeba si uvědomit, že to je práce jako každá jiná. Je to jako s pekařem. Co je práce pekaře? Že peče, ne že za ním přijdeš a budeš po něm chtít například Mojito. Ten DJ je za to placen a moc dobře ví, co je jeho náplň práce. Teď už je to jen o něm, jak k tomu přistoupí. Stejně tak je to s pekařem. Je placen za to, aby pekl.

    Mnoho hodin týdně strávím hledáním nové muziky, stojí mě to kolikrát dost úsilí i peněz ale co je víc, než když přijdete na plac s novým matrošem 😀 Každopádně v mém setu můžete slyšet žánry jako je Future, Progressive, Electro house. Někteří už možná ví, že má skrytá vášeň je Trance.

    Aktuálně jsi rezidentem klubu Duplex, kde máš svojí noc v starořeckém stylu. Říkám to správně?
    Přesně tak. Už za tohle jsem vedení Duplexu nesmírně vděčný. Dostal jsem za úkol si vymyslet svůj koncept rezidentní noci.. Mohl jsem tak využít své představivosti, která je u mě snad nekonečná 😀

    Na další edici bude veškerá výzdoba kompletní. Mým cílem je, aby tato rezidentní noc byla jedna z nejlepších a nejhezčích nejen v Praze ale v celém Česku. (Bavíme se o klubech). Chci tak pro Duplex být co nejvíce prospěšný a jako člen tohoto týmu musím Duplexu pomoci i v tomto směru.

    Kromě toho často jezdíš na Moravu, jsi rezidentem Camp Josef Agency.
    Další milník v mé kariéře. Díky Vojtovi Procházkovi (který je zároveň i mým manažerem a dobrým kamarádem) mám mnoho vystoupení převážně na Jižní Moravě za což jsem velice rád.

    Za zmínku stojí samotná agentura, která má ambice na to, stát jednou z největších v republice ať už díky zázemí, tak konceptu, který je založen na kvalitě a spokojenosti návštěvníka.

    Loni jsem díky nim měl tu čest supportovat jména, jako je KSHMR, Matisse & Sadko,  Marnik a mnoho dalších. Je důležité zde zmínit to nejdůležitější, co mi tato spolupráce přinesla. Spoustu nových přátel a fanoušků, se kterými je spoustu zábavy a zážitků.

    Letos agentura chystá dvoudenní festival, kde headlinerem bude Alan Walker, Dannic, Brooks nebo Mike Williams. Vskutku zajímavá jména že? Je super být součástí teamu, který je nadšený pro svou práci a chce to dělat kvalitně. V plno věcech se shodneme.

    Nedávno jsi vydal velmi melodický progressivní track. Je to styl, který tě baví ze všeho nejvíc?
    Progressive je jeden z mých nejoblíbenějších stylů. Když se řekne progressive, představím si open air, davy lidí, kteří si užívají letní vibe, zpívají si do toho a užívají života. Na opačné straně je to také skvělý žánr na poslech během cestování, při práci nebo pouhopouhém přemýšlení o životě. To je to kouzlo melodických songů.

    Jako příklad mohu uvést track od Nickyho Romera – Harmony nebo Axwellův remix na track Tokyo By Night od Hook N Sling. Schvalně si to pusťe a vžijte se do situace kdy jste přáteli v letních měsících na festivalu například na Ultra. Jen si to vybavim a mám husí kůži po celém těle.

    Máš v šuplíku nějaký další release?
    Už na tom pracuji delší dobu. Během následujících tří týdnů bych jej chtěl vyslat do světa a tentokrát to bude i s vokálem. 🙂

    Jaké jsou vlastně plány do budoucna, a co připravuješ na léto?
    Tak začíná festivalová sezóna a s tím souvisí i plno příprav. Čeká mě mnoho zajímavých hraní jak v Čechách, tak  v zahraničí Za bezmála 3 týdny budu vystupovat na Open airu ve Španělské Murcii, kde je headlinerem Dubvision, Third Party, Maurice West nebo Julian Jordan. Za zmínku stojí i mé premiérové vystoupení na Mácháči a v jednání je i Air Festival.  Také mě čeká několik festivalů v Dubňanech, které organizuje už výše zmíněná CJA. V zahraničí to bude všem dobře známé Zrće.  Každopádně plány do budoucna jsou jasné. Živit se hudbou, cestovat za hraním, poznávat nové lidi a skládat skvělé tracky, které lidé budou milovat.

    Kam aktuálně podle tebe směřuje elektronická scéna v ČR?
    Každá mince má dvě strany. Tak to platí také o tuzemské taneční scéně. Když to vezmu z pozice DJe, máme neskutečné štěstí, že máme kde hrát. Je tu velké množství různých kulturních akcí. Například v Nizozemsku nejsou akce tak časté a DJ, který není zároveň producentem, nemá absolutní šanci si zahrát. Takže v tomhle máme celkem výhodu. Ale pak je zde ta druhá stránka. Je otázka času, kdy trh bude přesycen jak počtem DJů, tak akcí, které se kolem nás konají. Možná už se tak stalo, možná je to ten důvod, proč plno klubů zaniká ještě dřív, než si dokáží udělat renomé. To samé platí pro DJe. Každý den přibývá spoustu nových jmen, ale vydrží? Dokáží držet tempo? Budou na to mít čas a finanční prostředky? Chytnout zde tu pomyslnou vlnu a vypracovat se na nějakou úroveň také není jednoduché. Schválně jsem se zmínil o financích, protože často slýchám, že bez peněz bych toho nikdy nedosáhl.

    Dejme si ruku na srdce, kolik % lidí kolem nás dokázalo vybudovat svou kariéru bez vstupního kapitálu, bez hmotné podpory rodiny? Je jen na nás, jak s tím naložíme. Každý máme na výběr. Co tím chci říct, tak každá sranda něco stojí a pokud to chcete dělat pořádně, musíte investovat a  být trpělivý. Výsledky se pak dostaví. Nebo také ne ale to je riziko povolání. Důležité je však se z chyb vždy poučit a přesně zde je ten moment, který rozděluje silné jedince od slabých. Jdu do toho dál i přes počáteční neúspěch, nebo se na to vykašlu? To samé platí pro majitele klubů. Chci-li mít klub na úrovni, mít spokojené návštěvníky, je třeba investovat, jít s dobou a ne, že budu stát celý večer u kasy a počítat každou korunu ze vstupu. To není správný přístup. Abych shrnul odpověd na tuto otázku. Můžeme být rádi za to, že máme takové množství akcí ale zároveň zde stoupá riziko toho, že upadne návštěvnost, protože se zde nedostatečně investuje a šetří se na nesprávných místech. Zde nastupuje kvantita na úkor kvality.

    Co tě nejvíc baví na práci DJe?
    No říká se, že hudba je jazykem, kterému všichni rozumí. Možná to je ten důvod, proč hudbu miluju, což jde ruku v ruce s hraním a produkcí.

    Díky muzice můžete vyjadřovat své pocity, emoce nebo aktuální náladu a právě zde se vracíme k předchozí otázce, kde ses mě ptal na popis hudebního stylu.

    Jak jsem již zmínil, každý DJ by měl hrát to, co ho baví. Proto hraji tak, jak hraji. Je to prezentace toho, co se ve mně v ten moment odehrává tak proč bych měl dělat něco, co je mi proti vůli. Život je samozřejmě o kompromisech, které já velice rád dělám, ať už jde o osobní nebo pracovní život. Ale odsud podsud.

    S kým bys chtěl někdy spolupracovat? Který producent tě nejvíce „bere“?
    S kýmkoliv, s kým si budu rozumět. Představ si, že jsi šéf podniku a nabíráš nové zaměstnance. Rozhoduješ se mezi 2 osobami, První osoba je inteligentní, vzdělaná, avšak agresivní a nemá smysl pro humor. Naproti tomu je zde osoba druhá, která sice nemá IQ 150 ale je disciplinovaná a má smysl pro humor. Koho si zvolíš k práci? Já osobně bych bral toho druhého. Dělá se mi lépe s člověkem, který je pozitivně naladěný. Pak ta práce jde lépe. Mým velkým vzorem je DJ SNAKE a jeho práce s vokály a složením songů v setech. Dále je to Nicky Romero, Brooks a Tom Swoon, který bohužel už asi jen tak nic nesloží. Možná tak nějakého vězně, který ho bude chtít zrubat ve sprše 😀 Ne. Tento producent udělal jednu velkou hloupost a je ho veliká škoda. Buh ví, kam by to mohl dotáhnout.

    Máš nějakou vysněnou destinaci, kde by sis chtěl zahrát?
    Vysněnou destinaci úplně nemám. Ikdyž. Možná by to byla Ushuaia na Ibize. Miluju ten vibe, jak tam nad vámi přistávájí letadla zatímco vy si užíváte párty. Na Ibize jsem byl 2x. Jednou s rodinou na dovolené a poté na kurzu DJingu a produkce. Celý kurz jsem pak zakončil hraním v jednom místním rádiu. Takový menší zážitek J Ještě se mi líbila atmosféra na UMF v Miami, kdy DJs hráli před mrakodrapy. Já jsem strašně ujetý na výhledy 😀 Takže tohle jsou 2 místa, kde bych se menšímu setíku nebránil. 😀

    Tři věci, které by sis vzal na opuštěný ostrov?
    Budeme-li se fakticky bavit o věcech, tak 100% kartáček na zuby, protože kdyby mě náhodou někdo zachránil, nerad bych pak trávil hodiny u zubaře kvůli kazům, protože jestli je něco, u čeho se cukám, tak je zubař 😀 dále rodinnou fotografii a pak nějakou pořádně velkou encyklopedii, abych se z ostrova vrátil vzdělaný. 😀

    Díky za rozhovor 
    Já také děkuji,

    Ještě bych rád vzkázal jeden velký dík mé rodině, přátelům a fanouškům za podporu. Dále manažerovi za práci, kterou pro mě dělá a Miloslavu Jankovičovi, za to, že při mně vždy stojí a podporuje to, co dělám. Je tu ale jedna osoba, které patří největší dík a to Mírovi Tuanovi z dua AngryBeats. Bez něj bych si asi jen tak nezahrál jak v Duplexu, tak i na Kempu v Dubňanech.