Šestý díl našeho rozhovoru s promotéry se tentokrát vrací do severočeského kraje, kde aktivně působí i Ruda Donát. Podnikavec s láskou k hudbě pořádá atmosferické akce a my se rozhodli jej vyzpovídat. Jak to funguje na naší scéně a dokáží se promotéři dohodnout? Více čtěte v našem rozhovoru.

Ahoj Rudo, předně bych Ti rád poděkoval za možnost rozhovoru a začněme klasicky. Jak ses k promotéřině dostal? A kolik let vlastně akce děláš?
Ahoj, TiGi, poděkování je na mé straně, vidím, že se k tobě dostala láhev s vínem a přistrčená obálka 🙂
V životě by mě nenapadlo, že vůbec budu něco takového dělat; DJ a promotéra. Když mi bylo 17, tak jsem měl kolem sebe skvělou partu kamarádů a neměli jsme kam chodit. V závislosti na tom jsem oslovil známého, který měl hospodu na vesnici poblíž Teplic s volným a nevyužívaným sálem. V tu dobu jsem si ke všemu vůbec poprvé přičichl. Začali jsme prakticky dělat diskotéku pro širší okruh známých a kamarádů a všímal jsem si, co vše to obnáší. Díky tomu, že jsem pro každou špatnost, jsem tomu naplno propadl. Zlom přišel, až když mi bylo 20 a začal jsem se pouštět do větších akcí, které se ne vždy setkávaly s velkým úspěchem.

Kolika kluby si za rok projdeš?
Není toho moc, dá se to spočítat na prstech jedné ruky, procházím je spíš jako DJ a tento rok je pro mne zatím ten nejlepší, protože hlavně díky Honzovi Zálužskému a Džejkobovi jsem měl příležitost si zahrát v Mecce, Na Lávce, v PMku a díky Andrému také v Hany Bany, tím získávám cenné zkušenosti, rozhled a klukům za to patří velké díky. Obecně pracuji hlavně na lokální úrovni se zacílením pro tři cluby – mateřský podnik, paradoxně rockově zaměřený je The Legends Rock Cafe Ústí nad Labem, dále menší teplický klubík New Republic a pro realizaci svých bláznivých nápadu využívám jedny z nejlepších prostorů, které jsem vůbec měl v ČR možnost vidět, teplický klub UnicoMe s kapacitou až 1500 lidí a při open-air až 5000.

A který je Tvůj nejoblíbenější?
Těžko ríct. Pokud se jedu opravdu někam bavit, tak za mě je to Duplex, kde jsem měl mimochodem minulý rok i příležitost si zahrát v rámci warm-upu na PURE festival, nebo Retro Music Hall. Do obou se velice rád vracím.

Děláš akce hlavně na severu Čech, kde to je podle většiny DJů aktuálně TOP. Čím se váš kraj odlišuje od těch ostatních?
Slovním spojením severu Čech a TOP jsi mě teď mile překvapil. Sever je pozadu a má stále co dohánět. Dle mého názoru je to tím, že jsme tady několik let zpátky byli o dost napřed. Fungovala tady velká spousta špičkových klubů a tím, že lidi už tady vše viděli, tak je jen tak něco nepřekvapí; potom přišlo 5 let, kdy všechno stagnovalo a nebylo kam chodit, a až na přelomu 2013/2014 se začalo konečně něco dít, začínají se tu střídat jména jak česká, tak v případě PURE festivalu také zahraniční – a nejen z Evropy.

Mluvil jsem s několika DJs, kteří tu vystupovali, tak byli u vytržení vzhledem k pověsti „suchého“ severu. Plný parkety, skvělá atmosféra, lidi dupou od večera až do rána, atmosféra je skvělá a hlavně všichni ví, že tady máme nejkrásnější holky, což musí asi všichni potvrdit :D. Docela velkou zajímavostí je tady nicméně věkový průměr, který se drží i okolo 30ti let a nejpopulárnější hudbou jsou buď tvrdší směry EDM nebo trance a hlavně techno.

A jak to máte s konkurencí? Taky se nebavíte jako většina promotérů? Nebo si naopak s klukama pomáháte?
Rád bych poznamenal, že jsem ještě pořád na severu, konkrétně na Teplicku, kde se ještě každý všeho bojí a z příležitosti uspořádat větší akci mají vítr. Jediný promotér, který měl tu sílu sem do víru kulturně umírající oblasti vstoupit, byl Rober Váca, který tady bojuje, jako každý jiný člověk, a s Robertem spolupracuji a určitě nejdeme proti sobě, ba naopak. Z dalších větších tanečních akcí, bych mohl v okolí jmenovat třeba skvělý KoolTour v Ústí nad Labem. Další eventy a pokusy o oživení se ukázaly spíše jako prodělečné a doslova jako rány do prázdna, i já jsem několikrát beznadějně střílel slepýma. Každopádně konkurence je zdravá a já musím tedy zaklepat, že na Teplicku je „konkurence“ doslova skvělá, protože se snaží i spolupracovat, než házet klacky pod nohy, protože si moc dobře uvědomujeme, že je lepší spolupracovat a v zájemně si vypomoci (od grafiky, vzájemného proma až po warm-upy) a dovést snahu všech k tomu, aby se lidé dostali do fáze, kdy začnou zase chodit za zábavou. Víc mě spíš zaráží, že i když člověk pracuje na menších projektech na lokální úrovni, tak vlastně největší konkurencí jsou jednotlivci, pomluvy a všichni, co máchají rukama kolem sebe a nikdy pro nic nehnuli ani prstem.

Co je podle Tebe aktuálně největší tahák pro lidi? Jsou to DJs, ceny na barech nebo polonahé tanečnice?
Já si myslím, že největší tahák pro lidi jsou oni sami. Ceny na barech hrají také svou roli, vystupující určitě také, protože akce se musí mít čím prezentovat, ale nejdůležitější jsou návštěvníci samotní. Lidé chodí za lidmi, za kamárády, kluci za holkama, holky za klukama, chtějí mít od začátku „plnej barák“ a k tomu adekvátní show. Já osobně se akce snažím stavět na show a dobré prezentaci a co nejlepších ohlasech, ne polonahých gogo nebo na ochucené vodce za 15 korun.

Jaký největší průser se Ti při pořádání akce stal?
Průserů je vždycky dost. Od problému s technikou, nedostatku něčeho na baru, čachrování s line-upem, občas přiběhne někdo později a i taková malá blbost může rozhodit anebo trošku nabourat jinak klidnej průběh akce, hlavně když je člověk stresař, jako já… Každopádně největší průser byl, když nám v jednom clubu vylítl proud asi na 15 minut a nemohli jsme najít, kde se stala chyba; vyhořel zesilovač basů a náhradní už jsme ve tři ráno nesehnali. Ustáli jsme to jen těžko, za bojových podmínek.

Chtěl bys pořádat něco obrovského jako například Tomorrowland či Ultra?
Heh. Tak to je asi sen každého promotéra, mít na bedrech něco tak obrovského a úspěšného jako je Tomorrowland či UMF. Určitě mít k dispozici takový finanční kapitál a hlavně tým lidí, kterým člověk dokáže svěřit svou důvěru a zrealizovat něco tak úžasného a megalomanského.

Na jaké Tvé akce v nejbližší době se můžeme těšit?
Doslova se dá říct PURE festival třikrát jinak. 25. dubna to v Teplicích v UnicoMe bude PURE Spring Madness s DJ Brianem, 13. června PURE Hall Madness v „eFku“ v Duchcově s Chrisem Daviesem, který bude postavený jako afterparty městských casanovských slavností, no a to nejlepší na konec – 25.7. 2015 hlavní PURE festival v prostorách a na pozemku klubu UnicoMe v Teplicích, kde tentokrát proběhne festival na třech scénách – House Open Air, jedna hala bude věnována technu a trancu a třetí chill-out s balkóny a terasou.

Jakou hudbu posloucháš ve svém volném čase?
Já snesu skoro všechno. Kdybys slyšel, co mám v autě, tak možná ani nevěříš svým uším. Jediný, co tak nějak úplně nemusím, je hip-hop, českej punk, metal a asi cimbálovky :D. Nikomu určitě neberu t,o co poslouchá. Já se asi jako každý najdu ve svém :).

Na závěr nám řekni nějakou srandovní historku nebo vtipný požadavek ze strany vystupujícího.
S žádným vtipným požadavkem jsem se vyloženě nesetkal. Zatím díky bohu za to, bylo všechno v rámci mezí. A srandovní historky? Máš na mysli něco jako navážení konstrukce barů Smartem, opilý stojící DJ, točící se na Jogu dvoutisícovek nebo třeba securiťák použitý jako podpůrný sloup zábran? 😀 Tak i to se děje! 🙂

Díky za rozhovor!