Foto: Milan Vrzal

Letošní edice festivalu Transmission se uskutečnila s podtitulem Another Dimension. Warm-up DJem se opět stal odvážný bojovník, Trancer Against Cancer, domácí Thomas Coastline. Tradičně skvělá organizace se postarala mimo jiné o decentní hold zemřelému umělci Karlu Gottovi a pak už se show rozjela opravdu na plné obrátky. A byl nejvyšší čas – Transmission tradičně disponuje velmi nabitým line-upem a ne nadarmo je považována za domácí vlajkovou loď na poli taneční hudby.

Angličan Darren Porter nebyl v Praze žádným nováčkem, vždyť zde zahrál například vloni v klubu Mecca, několikrát na různých parties z rodiny TranceFusion nebo dokonce už v roce 2014 rovněž v Mecce na Transmission Preparty. Tentokrát to ovšem bylo hraní na hlavním eventu a tedy i příležitost představit své dílo obřímu publiku libeňské O2 Areny.

Darren zahrál mimo jiné své písně Atlantis, Dream Like I Do (se zpěvem známé Any Criado) a Inertia, v závěru svého setu zařadil i své skvělé remixy na Reflekt feat. Delline Bass – Need To Feel Loved a 4 Strings – Take Me Away (Into The Night). Velké finále představovala hymna všech hymen, Universal Nation (v Talla 2XLC 2017 remixu).

Půda ideálně připravená pro nářez z rukou velezkušeného Giuseppe Ottavianiho, který se v tuzemských končinách objevuje velmi často a již více než 10 let. Mezi highlighty jeho vystoupení bezesporu patřily songy Keep Your Dreams Alive, což je hymna Dreamstate Europe, dále Pluto4 (na tom masivním zvuku opravdu excelentní), Something Real (Arminův singl v Peppeho remixu) a ve finále Another Dimension, tedy hymna právě Transmission 2019.

Na té sympatický Ital spolupracoval s projektem Driftmoon – však se také Juraj objevil po jeho boku! Mimochodem, Ottaviani zahrál i ikonickou skladbu L’Amour Toujours (I’ll Fly With You), patrně svůj bootleg na letitý floorkiller Darude – Feel The Beat a vlastní edit rozsekávky Nari & Milani – Atom. Opět, v aréně vážně skvělý zážitek!

Představování živoucí legendy Ferryho Corstena by bylo totálním nošením dříví do lesa. Stejně tak je tomu v případě jednoho z jeho nejslavnějších alias, projektu System F. A stejný případ je jeho největší hit – vždyť kdo by neznal Out Of The Blue? Intro obstarala jeho houslová verze a ještě vymazlenější edit padl v samém závěru System F vystoupení.

To bylo téměř monotematické a v jeho energickém, do elektra laděném průběhu jsme zatleskali hymně Dance Valley 2001, úžasné trancové skladbě Exhale, zpěvu Saskie Lie-Atjam v singlu Cry nebo další nahrávce Flashoveru s názvem Ignition, Sequence, Start! A že to tedy byl odlet – ano, jistě, nemohlo při něm chybět veleslavné William Orbit – Barber’s Adagio For Strings. Ferryho Corstena jsme si jako vždy užili, je to záruka skvělé kvality.

45 minut po půlnoci se žezla chopil holandský borec MaRLo, celým jménem Marlo Hoogstraten, rezidentní člen stáje Armada, který mimochodem před 8 lety zremixoval Corstenův Punk a ještě o dva roky dříve na Flashoveru vyšel jeho remix na Corstenův Brainbox. Předání DJského pultu tak bylo velmi symbolické. I MaRLo zahrál hymnu, The Power Within pro Altitude 2019.

Nás ovšem nejvíce rozjásal skladbou Marco V – Simulated, která kdysi vyšla přímo u megaúspěšné ID&T. V kombinaci s Tiëstovým Lethal Industry ve Vini Vici Remixu se objevil The Joker a hned poté MaRLo zahrál svůj remix na The Prodigy – No Good (Start The Dance). Zazněl i remix na Coldplay – Fix You.

Pro audiovizuální show Transmix bylo letos vyhrazeno ve dvě hodiny ráno rovných 15 minut a šlo o jakýsi výběr toho nejlepšího z rukou osazenstva tohoto večera. Jinými slovy, v megamixu nechyběla hymna Another Dimension, dále Ottavianiho Keep Your Dreams Alive, Porterův remix na 4 Strings, JOC a jeho Choice Of The Angels v Sean Tyas Remixu, singl Ferry Corsten & BT – 1997 vydaný na Flashoveru a také song Cosmic Gate – Need To Feel Loved, tedy rework rovněž zmíněné ikony Reflekt feat. Delline Bass. Co se týče show, pánové z Vission Impossible jako tradičně odvedli super práci!

Cosmic Gate už u nás hráli rovněž tolikrát, že není lehké jejich návštěvy spočítat, se slzou v oku ti starší z nás vzpomínají například na rok 2005 (!) a Karlovy lázně. To byly tenkrát legendární party. Kosmici zahráli až na jedinou výjimku vlastně producentský set, což jejich fanoušci pochopitelně nemohli přivítat jinak, než nekritickým nadšením.

Z té tuny Cosmic Gate singlů a remixů tedy vyberme alespoň některé: Body Of Conflict, Fair Game, Not Enough Time 2.0, už popsané Need To Feel Loved, The Wave 2.0, z remixů Mauro Picotto – Lizard (nostalgie veliká) a Rank 1 – L.E.D. There Be Light (to je stejně neuvěřitelná skladba). Vrcholem byl dost možná mash-up Exploration Of Outer Space a právě ta jediná producentská výjimka, obligátní Universal Nation. Zasloužený potlesk!

Irský projekt Key4050 tvoří slavná dvojice John O’Callaghan a Bryan Kearney. I oni patří k častým návštěvníkům české metropole. Nehrají spolu úplně extra dlouho, kolem dvou let, avšak už vydali album Tales From The Temple, a to letos v únoru.

Vyšlo na Black Hole, obsahuje 32 skladeb a bylo proto naprosto jasné, jak bude jejich sada na letošní Transmission vypadat. Jistě, nemohly chybět skladby jako Beetlejuice, Equinox nebo Pikachu 🙂 Přesto však v tracklistu figuruje spousta IDs nebo temnější song Prometheus, který na zmíněném albu nevyšel. Celkově to byl rychlý nářez.

Poslední v řadě byl izraelský bijec Blastoyz, který opět Praze ukázal, zač je toho psytrance. Vlastním jménem Kobi Nigreker dělá izraelské psytrancové tradici čest – vzpomeňme jen na jména Infected Mushroom, Yahel, Astrix, Astral Projection nebo Vini Vici.

Nad ránem v O2 Areně krev partypeople rozproudila na maximum třeba právě skladba Blastoyz a Vini Vici s názvem Gaia, nabušený remix na Dash Berlin – Man On The Run nebo singl Blastoys & David Gravell – Never Sleep. Musím říci, že dramaturgie party určující na velké finále právě psytrance má vážně hodně co do sebe. Díky díky 🙂

Co dodat závěrem k organizaci? Snad jen vyzdvihnout opravdu skvěle vyladěný zvuk. Tak zase za rok!